Puásuituálukuávlu

Laapist, Kuácámist, Kainuust já Tave-Poođâeennâm taveoosijn tun vandârdah puásuituálukuávlust ađai poccui päikkipalgâsijn já puásuituállei pargosaajeest. Puásuituálukuávlu taveuási lii sierânâs puásuituálukuávlu, já Aanaar, Ucjuuhâ já Iänudâh sehe Suáđigil taveuási meid sämmilij päikkikuávlu, kost puásuituálust lii eromâš stuorrâ merhâšume.
Kulttuur já ärbivuovij uáinust puásui lii merettes tehálâš já puáhtá meid áigápuáđu valjaas perruid já tuálá maaŋgâid tave siijdâid eelišin. Puásuituálukuávlust poccuuh uážžuh kuáttuđ rijjâ já puásuituálleeh jotteeđ puásuipargoin meid moottorvuájánijguin.

Tipte poccuid leđe ráávhust. Puásui lii iirâs já táválávt čähhee ulmuu. Aldaneijee olmooš toovvât poccuid paijeelmiärálii streesi, mii eromâšávt korrâ tälvitiilijn sáttá uhkediđ poccuu. Loppâkiiđâ kyeddid ääigi lii eromâš tehálâš karveđ poccuid kukken. Patârem keežild silloom áldu älkkeht riäštoo.
Čoovčâ roovvâd ääigi poccuuh jođeškyetih vildáábeht ko táválávt. Talle sarvah sättih jurdeđ, et tun lah kištottellee kuáššoo, já talle lii pyeremus pisottâllâđ olgoláá poccuin.
Puásuituálleeh joteh puásuipargoin muávloiguin já moottorkiälháiguin il. čokkiidijnis poccuid pygálysaiđijd. Távjá čokkimpargoost lii meid helikopter iššeen. Jis šoodah vahâgist kaskoo čage, te piso sajestâd tassaaš ko čagge lii jottáám lappâd. Motomij palgâsij joođoost leijee puásuipargoin kávnojeh tiäđuh porotyot.fi-heiviittâsâst (porotyot.fi).

Puásuituálukuávlu lii juohhum 54 palgâsân ađai puásuituáluohtâdâhhân. Puásuiääiđih estih poccuid pesâmist nube palgâs vijđoduvváid. Meid palgâs siste pyehtih leđe ääiđih kuátumij kooskâst. Aaiđij puásuiverejáid kalga mušteđ toppâđ, jis toh lijjii algâaalgâst-uv kiddâ. Jis poccuuh peesih nube palgâs pel, te palgâsân šaddeh koloh já lasepargoh. Motomin verejááh sättih leđe meid tátulis áávus, om. kuátujotteemaaiđijn. Talle taid kalga-uv kyeđđiđ áávus.

Pennui kiddâ tolâmist asâttuvvoo miäcástemlavváin já oorniglavváin (finlex.fi). Luándusuojâlemkuávluin, tego aalmuglâšmeecijn já luándumeecijn, peenuv ferttee ain leđe päddikeejist. Spiehâstâhhân láá tave aalmuglâšmeecijn páihálij ässei miäccástmist kevttum já puásuipargoin leijee pennuuh.

Jis tuu peenuv moovtásk poccuin, te tot sáttá vaibâdiđ já viärráámus tiileest koddeđ eromâšávt uccâ vuássáá. Peenuv sáttá hettiđ puásuipargoid pieđgiimáin čage, já talle puásuituállei pargo mana tušás. Puásui pala pennust já reagist toos tego piätun. Nuuvtpa ele aldan poccuid pennuin, já ane huolâ, et tuu peenuv ij peesâ luovâs.

Puásuituálleeh joteh maaŋgâlágán puásuipargoin pirrâ ive. Maaŋgâin kuávluin láá puásuipargoi toorjâsajeh, tego puásuikáámpáh, moh pyehtih leđe áávus já vandârdeijei kevttimnáál. Motomeh sättih leđe meid luuhâst. Puásuikáámpáh láá puásuituállei omâstusâst, já lukkâdum káámpái já toi šiljopirrâs priivaatvuođâ kalgeh jotteeh kunnijâttiđ.

Jis tun aaicah jáámmám tâi lammâšum poccuu, te almoot tast puásui-išedân. Meid etikuávdážân puáhtá almottiđ, jis tust iä lah palgâs ohtâvuotâtiäđuh. Vääldi pajas kavnâmsaje nuuvt tárkká ko máhđulâš, já puávtáh meid merkkiđ saje monnii náál. Ele vääldi poccust fáárun maiden, om. peelji pilttámeerhâid tâi laabžijd, mut jis tain láá meerhah tâi noomah, moi keežild poccuu tubdâm lii älkkeb, te merkkii taid muušton. Kove roopâst sáttá išediđ il. jäämmimsuujâ čielgiimist.

Maaŋgah palgâseh mäksih jáámmám tâi lammâšum poccust almotteijei smaavâ sajanmáávsu pälkkin. Palgâsij ovtâstus siijđoin lii toimâmraavâ jáámmám poccuu kavnâmist suomâkielân (paliskunnat.fi).