Beaivváš báitá ja ligge eahpedássidit
Davvi luondu lea imašlaš. Beaivváš, mii lea buot eallima vuođđoeaktu, addá čuovgga ja ligge davvin eahpedássidit. Dálvit beaivváščuovga lea unnán ja gaskadálvve muhtun áigge beaivváš ii oidno ollege.
Geassit beaivváš báitá olles jándora. Ii luondu dálvit leat goittotge čáhppat, seavdnjadis ja ollásit čuovggahis, muhto čeaskat ja čáppa. Dálvit eanadaga čuvgejit násttit, mánnu, guovssahasat ja skálvvit mat čeaskájit.
Dálvi ja skábma
Dálvi lea jagiáigi mas lea stuorimus váikkuhus. Suoločielggis dálvi bistá badjel beali jagis. Guovdu dálvvi lea skábma. Dalle beaivváš ii báitte ollege. Giđđa ja čakča leat oanehis ja intensiivvalaš áigodagat. Geassit beaivváš báitá valjis. Suoločielggis, 250 km geažes Poláragierddus sáhttá oaidnit čábbásamos davvi luonddu.
Davvin dálvi bistá guhkká ja dat lea galmmas ja seavdnjadis. Dálvit beaivváš báitá unnán ja gaskadálvve lea skábma nappo polára idja. Skábma lea áigodat, goas Poláragierddus ja das davásguvlui ii oidno beaivváščuovga ollege. Skábma áigge beaivváš ii badján almmiravdda bajábeallai.
Mađi lagabui Davvipovlla mannat, dađi guhkibut skábma bistá. Suoma davimus gilis Njuorggámis skábma bistá measta guokte mánotbaji 25.11.-17.1. gaskasaš áigge. Suoločielggis skábma lea 3.12.-11.1. Buot guhkimus mátkki duohken beaivvážis leat dálvejorggáldaga áigge, sullii 21. beaivve juovlamánus. Das beaivi fas guhkkugoahtá gululdaga vuos sullii 5 min. vahkus.
Ii skábma áigge luonduge leat čáhppat ja áibbas seavdnjadis. Skábma čuvgejit gilgadis mánnu, libardeaddji násttit, almmiravddaid mielde dánsu guovssahasat ja skálvvit mat čeaskájit.
Dálvi ja skábma eai lea spiehkastatdilli davvi ealliide, šattuide ja olbmuide. Eallit ja šattut leat vuogáiduvvan eallit dálvvi badjel seastevaččat. Olbmot ellet dábálaččat bargguineaset ja áiggeájiineaset, muhto seavdnjadis áigge sáhttá dárbbašit oađđit eanet.
Guovssahasat – luonddučájálmas mas leat máŋga čájálmasa
Guovssahasat mat giđđudit almmis bohciidit olu beroštumi ja morihahttet jođánit maiddái miellagovahusa. Guovssahasat šaddet álgoálggus beaivvážis. Magneahtagieddi jođiha beaivvážis vuolgán partihkkaliid poláraguovlluid guvlui. Go partihkkalat deivet eatnama áibmogeardái ja beaškkihit oktii áibmomolekylaiguin, dain luovvana energiija. Ná šaddá fiinna čuovgaiđa, man sáhttit imaštallat poláraguovlluin.
Álggus, dego suoli albmái ihtet gululdaga ruonálágan fiskadis dávggi lágan guovssahasat. Moatte diimmu geažes ivnnit šearasmit, hámit oidnojit buorebut ja dat giđđudit eanet. Guovssahasain mat dánsot almmigoavddis duokkot dákko, sáhttá oaidnit maiddái rukses, alit ja violeahta ivnniid. Gaskkohagaid guovssahasat ráfojit gasku almmi šaddan kruvdnun dahjege guovssahaskoronan. Dát čájálmas sáhttá joatkašuvvat iđida rádjái.
Guovssahasat sáhttet albmanit juoba 200 eahkeda/ija jagis. Geassit go beaivváš báitá guovssahasat eai olus oidno almmis. Guovssahasat oidnojit dábálaččat dmu 18-02 gaskasaš áigge, jos ii leat balvái dálki. Fiidnámus guovssahasat oidnojit dmu 21-23 áigge. Olbmo čalbmi dárbbaša sullii bealle diimmu vuogáiduvvat seavdnjadii. Jos háliida geahčadit guovssahasaid, gánneha mannat eret dahkučuovggaid luhtte.
Davvenásti vuolde
Násttiid geahččan lea álo geasuheaddji. Jalahas almmis sáhttet libardit hávil duháhat násttit. Beaivváš lea eatnanspáppa lagamus násti. Násttiid albmananáiggit ja sajádat almmis molsašuddet jagi- ja jándoráiggiid mielde ja geahččiid eatnandieđalaš sajádaga mielde.
Násttit eai leat agálaččat; dat šaddet, ellet ja jápmet. Nuoramus násttit eai leat oba miljovnna jagi ahkásaččat!
Buot eanemusat šearrájit planehtat mat leat eatnanspáppa lahka, Mercurius, Venus, Mars, Jupiter ja Saturnus. Jos ihkku geahččá násttiid seavdnjadis, sáhttá oaidnit maiddái ng. Lodderáidalasa bátti. Dan siste leat lohkameahttumat násttit, main lea láivves čuovga.
Orion lea okta nástegovva, man sáhttá oaidnit maiddái Suomas. Orionis leat máŋggat šerres násttit ja dan sáhttá oaidnit dálveeahkediin almmis máttabealde.
Go geahččá dárkilit sáhttá oaidnit earálágan násttiid hábmen govaid. Davvi nástealmmi oahppásamos nástegovva lea várra Dávggát, mii lea oassi ovtta almmi stuorimus nástegovain, Fávnnadávggi (Ursa Major). Dávggáid šearrát čieža nástti hábmejit guvssi lágan hámi. Guvssi nađa guovtte maŋimuš násttit čujuhit man guovllus Davvenásti lea.
Davvenásti lea Fávnnadávggi (Ursa Minor) šearrámuš násti. Fávnnadávgi gohčoduvvo maiddái Boahjidávgin, dasgo dan hápmi muittuha Dávggáid. Davvenásti lea bisánan measta gasku almmigoavddi ja dat lea lagamus almmipovlla. Lávejit dadjat, ahte buot násttit jorret almmipovlla birra.
Árbevirolaččat Davvenástti lea gohčoduvvon maiddai boahjinávlin, dasgo dat lea dego gitta almmigoavddis ja orru dego dat guottáhalašii dan. Davvenásti čájeha álo gos guovllus lea davvi. Davvenásti báikádeapmi ja muđuidge nástealbmi leat veahkehan olbmuid dádjadit. Lávejit maiddái dadjat, ahte lottit dádjadit nástealmmi vehkiin.
Jáhku mielde go oaidná násteluhčasa nappo meteora sáhttá iežas mielas sávvat suollemas sávaldaga, man jáhkkit ollašuvvat.
Halo – jiekŋakristállaid čuovga
Go beaivváža dahje mánu čuovga doddjo áimmus seaivu jiekŋakristállaiguin, šaddá optihkalaš haloiđa. Halot sáhttet oidnot almmis dávggi láganin, dievaslaš rieggán dahje eahpečielggas čuovgan. Halohámiide váikkuha kristállaid ráhkadus ja dat man beliid dat seivot ja čuovgagáldu allodat.
Dábálaččat halot albmanit beaivváža, mánu dahje dahkučuovggaid lahka. Heivvolaš dálkkiin sierra halohámit sáhttet oidnot almmis dievva. Dábálamos halot oidnojit juoba čuođi beaivve jagis.
Olmmoš lea álo čuvvon luonddu, lohkan luonddu iežas mearkkaid ja einnostan ovddalgihtii boahttevaš dálkkiid guhkit dahje oanehut áigegaskkaide. Álbmotárbevieru mielde čuovgariekkis, nappo halo mánu birra oaivvilda dan, ahte moatte beaivve siste áigu borgat.
Ijahis idja
Giđđajorggáldaga áigge 21. dahje 22. njukčamánus beaivi ja idja leat seammá guhkkosaččat buot sajis máilmmis. Das ovddosguvlui beaivi guhkku "guhkes lávkkiiguin" máŋggaid minuhtaid juohke beaivve. Beaivváža čuovga lassána fuomášahtti olu, leat jođus geasi ja ijahis ija guvlui.
Termiinnalaš geassi álgá go jándora gaskatemperatuvra lea badjel +10 gráđa. Termiinnalaš geassi Suoločielggis bistá dušše guokte mánotbaji. Olles ija báiti beaivváš lasiha šaddanáigodaga guhkkodaga. Ijahis idja, goas beaivváš ii jávkka almmiravdda vulobeallai ollege lea Suoločielggis 22.5.-20.7.
Valjis beaivváščuovga dahká vejolažžan buot doaibmama, bargama ja áiggeájiid maiddái ihkku. Geassit sáhttá leat maiddái dovdu, ahte ii dárbbaš oađđit nu olu go dálvit. Geasseija oaggunreaisu dahje vánddardanreaisu lea álo dievva vásáhusaid.
Boazodoallit barget árbevirolaččat ijaid moatte vahku áigge mearkunáigge, dasgo beaivit lea menddo báhkka veaddit bohccuid áiddis. Loahppagiđa riegádan misiid merken lea garra bargu, muhto seammás maiddái iežas vugiin "gaskaija beaivváža ávvudeapmi".
Mánnu, geasuheaddji golgolaš
Beaivváža maŋŋá mánnu lea nástealmmi nubbin šearrámuš almmigáhppálat. Mánnu ii ieš čuovgga, muhto mánnu speadjalastá beaivváščuovgga. Mánus oidno álo seammá bealli eatnanspáppa guvlui. Mánu sierra muttut leat sorjavaččat das, man oasi beaivváš čuvge. Geahččái mánnu oidno eanaš áiggiin gilgatčuovgadin ja danin dat orru leamen suollemas geasuheaddji.
Mánnu lea golgolaš, mii jorrá eatnama birra ellipsa hápmásaš ráiddu mielde. Eana fas jorrá beaivváža birra ja das manná ovtta birrajohtui jahki. Mánnu jorrá eatnama 12 háve jagis ja ovtta birrajohtui manná áigi sullii mánotbadji nappo 27 jándora 7 diimmu ja 43 minuhta.
Láđasmánnu lea dalle go beaivváš báitá mánnui eatnama duohken. Go gierdu joatkašuvvá boahtá beallemánnu nappo uhccu mánnu. Mánovuođđu lea dalle go beaivváš ii báitte ollege mánu oassái mii oidno eatnamii. Go gierdu joatkašuvvá boahtá fas beallemánnu nappo šaddi mánnu.
Olbmot leat čuvvon mánu muttuid čađa áiggiid. Álbmotárbevieru mielde dihto bargguid lea buorre bargat šaddi mánu áigái. Omd. sávdnevástás eai vuolgge lasttat, go dat ráhkaduvvo šaddi mánu áigge. Sámiid árbbiid mielde goikkehiid siste lean gámasuinniid galgá čuohppat šaddi mánu áigge.