Mátki eanadaga šaddamii – máidnasat Ahopää duottarbálgás

Ahopää duottarbálgáin eanavuođđu meahccegápmaga vuolde lea moreana man jiekŋa lea dása hábmen. Vuođđobákti gávdno gierraga lahka. Bálgá guktuid bealde leat smávva bajášhámit, roamššas ja vuođđobávttis ihtán njunit, mat leat šaddagoahtán jiekŋagerddiid váikkuhusas ja maid suddančázit ja mollašuvvan leat ain hábmen.

Báktevuođđu julggiid vuolde lea álgoálgosaččat eanaš oassái 1 900 miljovnna jagi dassái dáhpáhuvvan svekokarelidisa várrejoaibmudeami oktavuođas šaddan granulihtta. Čuovvovaš čuđiid jagiid áigge granulihttavárit golle máddagiid ráje.

Maŋŋeleappos, s. 30-50 miljovnna jagi dassái dáhpáhuvve laigguslihkadeamit, main dáláš duoddarat loktanedje eatnamis. Láigosat rádjašuvvet doajáhatlinnjáide, mat oidnojit dán áigge johkaleahkin. Šuomaleahki ja Tuiskukuru leagit leat ovdamearkka dihtii dákkárat.

Álbmotmeahci máttanuortegeažis gávdno maiddái granihttagneaisa, kvarcihtta ja amfibolihtta. Oppalašalbmoneapmi álbmotmeahci geđggiin ja bávttiin lea granulihtas boahtán čuvges ruksesránes.

Náttašduoddariid čohka profiila máddin lea oahpis Soabbada luonddumeahcis johttiide ja dan sáhttá earuhit Urho Kekkonen álbmotmeahci duoddariin main leat jorba alážat. Náttašduoddariid granihttamássaiivá lea miljovnnaid jagiid nuorat geađgeávnnas go dan biras.

Ruksesránes bákti oidno duoddaris mollašuvvama váikkuhusas juovvás eanadahkan. Ahopää duottarbálggis manná Rumakuru guvlui jalgadis duoddaris ja eanadagas oidnojit maiddái eanet juovahagat.

Dárkilis čalmmit oidnet duottarvielttis maiddái saji gos jiehki ravda lea dagahan eanadahkii ravdauomi, man mielde suddančázit leat golgan ja golahan luottaid fieltái.

Rumakuru, okta álbmotmeahci báikkiin gos galleduvvo eanemus, lea maiddái šaddan jieŋa ja čázi vuorrováikkuhusas. Gilonanoaivvi leahkái buđđosuvvan jiekŋajávrri čázit lea guorranan Gilonanoaivvi ja Ahopää gaskasaš sálatskurččuid bokte ain Luulampi leagi rádjái.

Suddančázit ja luovos geađgeávnnas golahedje Rumakuru guhkes áiggi. Lassin báktevuođđu lei gárvvisin bieđggus ja dat dagai vejolažžan logiid mehteriid čiekŋalis ávžži šaddama. Álbmotmeahci dovdosamos sálatskurččut leat čiekŋaleappos álbmotmeahcis. Dáin stuorimusa, Pirunportti, čikŋodat lea 70 m.

Go jiehkki suttai čázit guorranedje Rumakuru sállahis ja dolvo luovos eananávdnasiid Luulampi guvlui. Geahppadamos eananávdnasat leat leamašan fárus guhkimus áigge, ja čoahkkanan dáláš johkarokkiid guoraide.

Ovdamearkka dihtii manadettiin Luulampi guvlui beassá eanavuđđui, mas ávnnas lea gearddástuvvan. Suddančázit leat joatkán mátkki Taajoslaavu bokte golgi Kulasjoki rokkis ja dan gurrii čievra- ja sáddoávnnas lea vudjon ja gearddástuvvan.

Earret eará sierralágan hárjjit ja jiekŋajávrri ravdahárjjit leat mearkkat mat leat báhcán oidnosii eanadahkii jiekŋaáiggis. Bávttiid gurat muitalit man guvlui jiehkki lea golgan. Ovdamearkka dihtii Luulampis sáhttá oaidnit hárječohkkehusaid.

Hárječohkkehusat leat šaddan jiehki vuolde suddančáziid hábmen jiehkkejohkatunnealla bodnái. Suddančáhcemássat fievrridedje luovos ávdnasa, mii čoahkkanii tunnela bodnái. Báikái bázii hárji go jiehkki suttai birrasis.

Suoločielggi guovllus jiehkkejohkatunneallat leat mannan jiehki ravdda guvlui máddinoarjin davásnuorttas, man guvlui jiekŋa lea maŋimužžan golgan. Jiehkkejuohkki máttabealde dat lea fas golgan davvinoarjin máttásnuorttas.

Hárječoahkáidumit joatkašuvvet Gilonanoaivvi fielttis. Lassin seammá guovllus fielttis gávdnojit mearkkat dološ jiekŋajávrris ja dan gáddelinjjás.

Maŋimuš 2 miljovnna jagi áigge álbmotmeahci guovlu lea leamašan máŋggaid jiekŋaáiggiid dáhpáhusbáiki. Dáláš duoddariid jorba hámit leat šaddan maŋimuš moatte miljovnna jagi áigge dáhpáhuvvan jiekŋaáiggiin. Veiksel-jiekŋaáigi álggii s. 100 000 jagi dassái, viidánii dassáigo 20 000 jagi dassái dat lei viidásamos.

Maŋimuš jiehkkiluvvama loahppamuttus Nuorttabealli lei jiekŋajuohkinavádaga guovdu: davveoasis, Suoločielggis, jiehkki golggai davásnuorttas. Máddelis jiehkki golggai máttanuortta guvlui.

Guovlu lea ain čáhcejuohkki, man davábealde čázit golget davásnuorttas ja máttabealde máttás dahje máttásnuorttas. Báikkiid namat muitalit maiddái ášši birra: duottar Rumakuru bálddas lea Vesijakopää.

Geassádanmuttus maŋimužžan loahpat nannánjiehkis báhce johkalegiide, dassáigo čáhcemássat jiekŋajávrriin guorranedje álbmotmeahci dánáigásaš stuorra johkarokkiid bokte.

Maiddái álbmotmeahci máttaoasi stuorra áhpejeaggeguovllut leat šaddagoahtán dalánaga jiekŋaáiggi maŋŋá. Čáhci bázii eatnama jukkiide ja eanan álggii jeaggiluvvat. Vel Lokka ja Poartabávtti dahkujávrriid ráhkadeamige maŋŋá jeakkit lea Eurohpá viidámus oktilaš áhpejeaggeguovllut.

Guovllus lihkadeaddjái jiekŋaáiggiid hábmen álbmotmeahci eanadagat oidnojit geasuheaddji duottarin, suddjes johkaleahkin dahje eanet hástaleaddji hárjin dahje juovahahkan mat láidejit johtima. Ollugat eai jurddaš, ahte eanadat lea miljovnnaid jagiid barggu boađus. Arkiteavttat leat leamaš jiekŋa, áibmu ja čáhci. Seamma arkiteavttat jotket bargguideaset háliidat mii vai eat, loahppabohtosa oidnet boahttevaš buolvvat.